Včelaření v Kovčíně

 Kovčín je malá obec na Horažďovicku v okrese Klatovy s necelou stovkou obyvatel.  První dochovaná zmínka je o ní z roku 1551, kdy byla součástí zelenohorského panství. V minulosti zde bývaly rudné doly, jejichž pozůstatky jsou na některých místech v okolních lesích dodnes patrné. Nachází se zde také Kovčínský rybník založený roku 1614, se svými 104 ha  největší rybník v západních Čechách. Je na něm chráněná plocha, na níž je hnízdiště racka chechtavého, jedno ze dvou v Plzeňském kraji. Pozornému návštěvníkovi jistě neunikne ve výšce nad krajinou vznášející se orel mořský, který v okolních lesích i pravidelně hnízdí.

Stanoviště včelstev v Kovčíně máme dvě, jedno je přímo v obci u nás na zahradě se 60 volně postavenými úly, druhé je v lese asi 1 km nad obcí, kde je 20 včelstev umístěných v kočovném voze, ale přesuny za snůškou již neprovádíme,  ve zdejších podmínkách to nedává smysl a tak včelínek si vesele stojí u louky, uprostřed trnkových keřů, jenž zjara poskytují včelám bohatou pastvu.

Včelaříme v jednoduchých nástavkových úlech vlastní výroby, úly jsou nezateplené, tloušťka stěny 2 cm, na zimu se uteplí pouze horní víko. Používáme rámkovou míru 39x24 cm, v medníkových nástavcích 39x17 cm, kvůli lepší manipulaci. Plně zanesené medníky  míry 39x24 totiž váží 25 i více kg, ty nízké 15 kg. Vytáčení medu probíhá v čistém prostředí nové medárny v Kovčíně, kam svážíme při medobraní plásty i ze vzdálenějších stanovišť.

Další dvě naše stanoviště včelstev máme umístěna v přírodním parku Plánický hřeben u obce Pohoří. Přírodní park Plánický hřeben je území o rozloze 80 km čtverečních a byl založen v roce 1982 za účelem zachování lesnatého území, kde se na některých místech dosud zachovaly původní květnaté bučiny, smíšené lesy s jedlí bělokorou, dříve ve střední Evropě převažující lesy, dnes bohužel již vzácné. Jsou zde zachovalé zbytky mokřadních luk, najdeme zde i místa s volně rostoucím česnekem medvědím. Zajímavostí je také přírodní památka Velký kámen, buližníkový skalní útvar, kde se v eneolitu nacházelo sídliště tzv. chamské kultury (2800- 3200 př.n.l.) a na vrcholku konaly obřady v Čechách ne tak obvyklého slunečního kultu.

V těchto lesích máme  dvě stanoviště včelstev, na obou je umístěno okolo 25 úlů. Oproti Kovčínu zde mají včelstva díky vyšší nadmořské výšce pomalejší jarní rozvoj. Vše jim ale vynahradí pozdější (zpravidla červnová) medovicová snůška.